Jsem vesničanka a jsem za to ráda
Začalo to nenápadně, balkon jsem už nechtěla využívat jen na věšení prádla, ale zakoupila jsem křesla, rozkládací stolek a časem přibyl i malý gril. Svou touhu zabořit ruce do hlíny, která do té doby velmi úspěšně někde ve mně hluboce dřímala, jsem uspokojila tím, že jsem zvelebila malý betonový záhonek u vchodu do domu, který byl již léta zanedbaný. Poté, co jsem každý slunečný víkend tahala rodinu z bytu na výlet do přírody, došlo i mému manželovi, že je to se mnou vážné a že mi čtyři stěny našeho panelákového bytu přestávají stačit. A tak jsme se začali rozhlížet po domečku a s ohledem na cenu nemovitostí v našem městě se z nás tak nějak přirozeně stali do roka vesničani. Tedy ne každému ten vesnický vzduch opravdu svědčil, takže jsem se nakonec stala tou pravou vesničankou jen já.
Možná tím, že naše vesnice není typickou vesnicí, kde se vstává se slepicemi a lišky tam dávají dobrou noc, ale díky své atypičnosti polohy v pěkné krajině, výbornému dopravnímu spojení a zajímavé vědecké instituci, která zde sídlí a přitahuje spousty vzdělaných a chytrých lidí, kteří zde žijí či pracují, jsem se zde, do té doby městský člověk zabydlela velmi rychle.
Nejdříve se mé kroky omezovaly jen na náš dům a zahradu. Zkoušela jsme pěstovat vše možné (když už ten prostor máme), pořídila jsem si nějaká ta zvířata (když už máme tu zahradu), sem tam opekla buřty na ohni a poslouchala u toho Nedvědy (když už jedinou alternativou na večer nebyl jen gauč a TV) a tak nějak jsem si užívala změny stylu života.
Až postupně jsem se začala dívat i za plot naší zahrady. Díky místnímu turistickému oddílu jsem se po dlouhých letech vypravila jako vedoucí na tábor a ověřila si, že mě to pořád baví. Když jsem pocítila potřebu zapojit se do nějaké charitativní činnosti a pokukovala po něčem opravdu velkém, z čeho bych mohla mít pocit uspokojení (jako třeba adopce na dálku), cvrnkla mi do nosu možnost zapojit se do sociální oblasti přímo v naší obci a začala jsem se stýkat s našimi seniory a pamětníky a vyslechla jsem si spoustu životních příběhů i vyprávění o tom, jak se v naší vesnici žilo dříve, což pro mne jako pro novodobou náplavu bylo více než zajímavé. Postupně jsem začala (nejen) pro seniory organizovat kulturní akce v naší obci, přednášky na zajímavá témata jako byl Karel Čapek a W. Shakespeare, talk show se zajímavými osobnostmi, zpívání s harmonikou apod. Před sebou mám i organizaci prvního zájezdu za kulturou do velkého města. Začala jsem také psát kroniku naší kapličky, která navazuje na kroniku válečnou a poválečnou a na dlouhou dobu poté, kterou nikdo do kroniky nezaznamenával. Protože jsem se ve městě dlouho věnovala ochotnickému divadlu, jednoho dne mne napadlo, že by i u nás na vesnici mohli být lidé, kteří by si rádi zahráli ochotnické divadlo. Od nápadu k realizaci premiéry našeho autorského představení s živou hudbou, 14 účinkujícími a vyprodaným sálem uplynul sotva rok.
Nemám nic proti životu ve městě ani na sídlišti. Vím, že můj život ve městě s dostupností všeho a celkem jednoduchou údržbou bytu byl jednodušší. Teď je můj život v mnohém složitější, ale také mnohem barevnější. Vědomí, že můj nápad má šanci na realizaci ve mně rozvíjí moji kreativitu i chuť pouštět se do nových věcí. A hlavně mne tento způsob života naučil nežít jen pro sebe a svou rodinu, ale věnovat část svého času i dalším lidem, kterým díky tomu mohu pomáhat, přinášet nové podněty a sem tam i okamžiky radosti do jejich životů, což v anonymitě velkých měst je přece jen o něco složitější.
Hana Krommerová
Lidskost versus předpisy
Předpisy nás obklopují všude. Důležitost jim však vždy přikládá člověk. Problém nastává ve chvíli, kdy člověk přestane používat selský rozum, potlačí lidskost v sobě a tvrdohlavě hájí předpisy i tam, kde to není životně důležité.
Hana Krommerová
Když jsou karty rozdány
Občas si představuji, že někde na začátku je buňka, která dává vzniknout životu na této planetě a navzdory občasné nespokojenosti, kterou se sebou a svým životem pociťuji si říkám, že té mé buňce musím být vděčná.
Hana Krommerová
Bonbonek na cestě - Tisíc příběhů
Den čtrnáctý - z Teo do Santiaga de Compostela, cca 11 kilometrů. Večer si píšeme s Katkou, která provedla mega rychlý přesun do Padronu, že je šance na to, že bychom se mohly v Santiagu ještě potkat.
Hana Krommerová
Bonbonek na cestě - Jen tak být
Den třináctý - z Padrónu do Tao, 24 450 kroků, cca 17 kilometrů. Dnes nespěchám, čeká mě jen 14 kilometrů do městečka Tao, odkud budu zítra startovat do Santiaga.
Hana Krommerová
Bonbonek na cestě - Nespěchej
Den dvanáctý - z Calda de Reis do Padrónu, 37 566 kroků, cca 21,5 kilometru. Ráno jsem opět nespěchala, bylo pod mrakem, sluníčko mi k pohodě scházelo, ale zase nebylo horko.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968
Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...
Slabý Putin chce mou smrt. Pobočník Navalného po útocích kladivem promluvil
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 33
- Celková karma 18,18
- Průměrná čtenost 300x