Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Rozhodovali bychom se jinak, kdybychom znali budoucnost?

Lidský život je poměrně krátký, ta léta uplynou jako nic. A snad proto jsem vždy obdivovala lidi, kteří se v rámci svého života dokázali pro něco nadchnout a napnout k cestě za svým cílem všechny své síly. 

Někteří třeba založili úspěšnou firmu, postavili si vysněný domov či se zaměřili na vybudování společensky prospěšné věci – nemocnice, sanatoria apod.  Dost často si však při svých toulkách do minulosti všímám, že mnoho z nich si plodů svého úsilí nestačilo příliš dlouho užít. Některým v tom zabránilo společenské dění, na které neměli vliv, třeba válka, změna režimu apod. Nebo přišla nemoc či jiná rodinná tragédie.

Naposledy jsem si toto uvědomila při návštěvě památníku Karla Čapka nedaleko Dobříše. V roce 1935 obdržel se svojí ženou Olgou jako svatební dar právo na doživotní užívání domu ve Strži. Bylo mu 45 let, mohl to být tedy výhled třeba na dalších 30 let. A tak se pustili do budování a uzpůsobili si postupně tento dům a rozlehlou zahradu pro vlastní odpočinek a četné návštěvy přátel. Spoustu času a elánu vložili do této práce. Ve Strži prožili krásné chvíle, ale bylo jich tak strašně málo…z možná očekávaných 30 let se staly pouhé 3 roky. Kdyby Čapek věděl, že mu zbývají 3 roky života, šel by touto cestou? Nebo by si schoval drahocenný čas a elán pro něco, co by přineslo rychlejší efekt? Ani Olga si tento dům již příliš dlouho neužila. Zabránila jí v tom válka a později převzetí moci komunisty. Podařilo se jí však alespoň zajistit, aby v jejich milovaném domě vznikl památník Karla Čapka. Je však otázkou, jestli by je oba uspokojilo, že jimi dříve zabydlenými pokoji, kde se odehrávaly jejich životní příběhy a příběhy jejich rodiny a dobrých přátel, nyní prochází zástupy turistů, z nichž někteří místo jen proletí, protože je zde moc málo věcí na efekt a příliš mnoho textu, jenž ocení jen návštěvníci opravdu Čapkem a jeho dobou zaujatí.

Obdobný pocit jsem zažila ale už i dříve. Například při prohlídce vily Tugendhat v Brně. Manželé Greta a Fritz se své vily dočkali v roce 1930 a podle dobových fotografií si ji i se svými dětmi velmi užívali. Žili v ní rodinným i společenským životem. Krásná a šťastná rodinka ve vysněném a velmi netradičním domě s velkým důrazem na detaily, které měly buď praktický nebo výrazný vizuální efekt. Byli mladí, určitě mohli očekávat, že si tuto idylku budou užívat desítky let…těch let však bylo jen 8. Díky svým kontaktům a dobrým informacím se rozhodli odejít do bezpečí v zahraničí již v roce 1938, kdy již byl nacismus hrozbou, ale válka ještě nevypukla. Rozhodli se naštěstí ještě včas a díky tomu se jim podařilo zachránit životy na rozdíl od jiných lidí, kteří příliš dlouho s rozhodováním vyčkávali. Ale muselo to být těžké rozhodování. Ještě Vám smrt za krkem nedýchá, vy žijete tak krátce v nádherném domě, který je Vaším domovem a v němž, když se zavřete, vůbec nemusíte vědět o problémech světa a svět vůbec nemusí vědět o Vás. Přesto toto těžké rozhodnutí dokázali učinit a snad jim ho usnadňovala představa, že se do vily brzy vrátí. To se však již nestalo. Ani manželé, ani jejich děti už nikdy tuto vilu jako rodina neobývali. Vila měla svůj smutný osud, různé druhy určení, prošla si ničením, pak návratem do původní podoby, a nakonec se z ní, podobně jako z Čapkovy vily ve Strži, stalo veřejnosti přístupné místo. Dobře pro nás, veřejnost…ale kdyby v roce 1930 znali manželé Tugendhatovi budoucnost, možná by si své peníze a úsilí schovali a vynaložili je na obdobnou stavbu svých snů na jiném, dlouhodobě bezpečnějším místě.

A tak je asi dobře, že do budoucnosti nevidíme. Možná by nás ta vidina brzkého konce držela v šachu a nedocházelo by tak často k přeměně myšlenek v konkrétní činy. Proto díky všem lidem bystrého ducha a velkého životního elánu, kteří dokázali v rámci svých životů a aktuálních společenských poměrů vybudovat něco, co přetrvalo a může těšit či sloužit dalším generacím.

Autor: Hana Krommerová | pátek 5.5.2023 10:08 | karma článku: 11,78 | přečteno: 224x
  • Další články autora

Hana Krommerová

Lidskost versus předpisy

Předpisy nás obklopují všude. Důležitost jim však vždy přikládá člověk. Problém nastává ve chvíli, kdy člověk přestane používat selský rozum, potlačí lidskost v sobě a tvrdohlavě hájí předpisy i tam, kde to není životně důležité.

25.4.2024 v 10:29 | Karma: 18,18 | Přečteno: 402x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

Když jsou karty rozdány

Občas si představuji, že někde na začátku je buňka, která dává vzniknout životu na této planetě a navzdory občasné nespokojenosti, kterou se sebou a svým životem pociťuji si říkám, že té mé buňce musím být vděčná.

5.1.2024 v 9:54 | Karma: 10,30 | Přečteno: 219x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

Bonbonek na cestě - Tisíc příběhů

Den čtrnáctý - z Teo do Santiaga de Compostela, cca 11 kilometrů. Večer si píšeme s Katkou, která provedla mega rychlý přesun do Padronu, že je šance na to, že bychom se mohly v Santiagu ještě potkat.

17.11.2023 v 6:37 | Karma: 11,12 | Přečteno: 163x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

Bonbonek na cestě - Jen tak být

Den třináctý - z Padrónu do Tao, 24 450 kroků, cca 17 kilometrů. Dnes nespěchám, čeká mě jen 14 kilometrů do městečka Tao, odkud budu zítra startovat do Santiaga.

14.11.2023 v 6:37 | Karma: 10,07 | Přečteno: 141x | Diskuse| Osobní

Hana Krommerová

Bonbonek na cestě - Nespěchej

Den dvanáctý - z Calda de Reis do Padrónu, 37 566 kroků, cca 21,5 kilometru. Ráno jsem opět nespěchala, bylo pod mrakem, sluníčko mi k pohodě scházelo, ale zase nebylo horko.

11.11.2023 v 7:27 | Karma: 8,32 | Přečteno: 139x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen

19. května 2024

Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...

Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí

19. května 2024

Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55,  aktualizováno  22:06

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické

18. května 2024  20:36,  aktualizováno  21:41

Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...

  • Počet článků 33
  • Celková karma 18,18
  • Průměrná čtenost 300x
Lidské příběhy...zajímají mne...sama si pro ně chodím, zejména ke starým lidem, ale občas přijde silný lidský příběh i přímo za mnou...jsou pro mne inspirací, když stojím na životních křižovatkách...jsou pro mne zdrojem energie, když mi pod tíhou všech starostí ubývá...jsou pro mne impulsem k odvaze tam, kde bych se jinak bála udělat krok vpřed...každý má svůj příběh a myslím, že je škoda si jej nechávat pro sebe.

Seznam rubrik